Obec Blatce leží severně od Prahy v Libereckém kraji a bývalém okrese Česká Lípa ve vzdálenosti 60 km od Liberce, 66 km od Prahy a 30 km od významného průmyslového centra Mladá Boleslav.
Území se nachází v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a je vyhledávaným místem především pro letní turistiku.
Obec se skládá celkem z 5 přidružených částí: Beškov, Blatce, Blatečky, Houska, Konrádov a Tubož. První písemná zpráva o obci byla v roce 1316. Obec leží v nadmořské výšce 360 m.n.m. Katastrální výměra území 1695 ha. V obci žije 107 obyvatel. Obec je členem Svazku obcí Máchův kraj.
Struktura vegetace v katastrálním území obce
Současný vegetační kryt oblasti je dílem člověka, který zasahoval do lesních porostů tvořených převážně kulturními bory nebo smrčinami. Jsou to porosty většinou jednotvárné, floristicky chudé. Stromové patro je tvořeno borovicí lesní, ve skalnatém terénu ji doprovází bříza. Na vlhčích stanovištích je zastoupen smrk a vzácně dub letní. V bylinném patře převládá borůvka, brusinka, hasivka orličí a vřes.
Z původních porostů se na plošinách a výslunných stráních zachovaly fragmenty dubohabrových hájů s některými teplomilnými prvky. Bylinné patro je bohatší a kromě nenáročných druhů se zde vyskytuje i řada druhů charakterizujících tuto formaci: kopretina chocholičnatá, rozrazil klasnatý či bělozářka větevnatá.
Celých 72% plochy lesních porostů je tvořeno dřevinami přirozené druhové skladby. Bohatá lesnatost a tradiční řídké osídlení tohoto kraje způsobuje jeho neobvyklou zachovalost a ojedinělou krásu, podtrženou velkým zastoupením roubené, hrázděné nebo i zděné původní architektury.
Živočichové v okolí obce
Živočišstvo oblasti odpovídá svým složením a zastoupením druhů geologické stavbě území, členitosti terénu a vegetačního krytu. Většina zdejších společenstev je jedruhotná, ovlivněná lidskou činností. Nejméně ovlivněná jsou společenstva skal, dolů a těžko přístupných vlhkých a močálových stanovišť.
Ze současných druhů větších savců se vyskytuje poměrně hojně srnčí zvěř. Prase divoké se v celé oblasti rozšířilo tak, způsobuje značné škody v zemědělství. Ze škodné je vysoký stav lišek, vzácné jsou obě kuny – lesní, skalní a jezevec. U vod lze spatřit Ondatru pižmovou. Nehojně se vyskytuje v důsledku používání chemických látek a postřiků zajíc polní a králík divoký, zcela vymizel sysel a křeček.
Nejpočetnější skupinou obratlovců jsou ptáci, v nedávné době v oblasti hnízdil sokol stěhovavý. Ze vzácnějších druhů zde hnízdí na nepřípustných skalách i naše největší sova – výr velký, v hlubokých lesích vzácně hnízdí již několik let čáp černý i poněkud hojnější krkavec velký.
Z obojživelníků a plazů se vyskytuje vzácně mlok zemní a čolek horský, z běžných druhů žab je nejhojnější skokan hnědý, běžně se vyskytuje ještěrka obecná, slepýš i jediné riziko naší přírody – zmije obecná.
Vzhledem k rozsáhlým borovým monokulturám je složení hmyzích společenstev poměrně chudé. Přesto překvapuje výskyt několika podhorských druhů střevlíků a drabčíků vedle teplomilných druhů krasců.
Údolí potoka Liběchovky a Pšovky jsou typická svými vlhkými loukami, mokřadními společenstvy a vodními tůněmi. Zdejší mokřadní společenstva byla v listopadu 1997 zařazena do území chráněných v rámci Ramsarské úmluvy. V mokřadních biotopech se nacházejí druhy živočichů i rostlin zapsaných v Červeném seznamu.
Stav životního prostředí
Kokořínsko jako region zaměřený výrazně na klidový cestovní ruch silně těží i z čistoty životního prostředí, která se ve všech sledovaných ukazatelích pohybuje v nejnižších sledovaných číslech. Tento stav je daný především polohou uprostřed lesů a malým výskytem průmyslu.