Turistika

Obec Blatce ležící v Kokořínsku, má mimořádně příznivé podmínky pro cestovní ruch a je vyhledávanou rekreační oblastí už od začátků turistiky v 19. století, a to především z těchto důvodů:

  • přírodní podmínky, jako jsou hluboké borové lesy, pískovcové skály, divoké rokliny,
  • množství přírodních památek a rezervací,
  • několik výjimečných vyhlídkových bodů,
  • historické památky,
  • lidová architektura.

Kokořínsko je turisticky velmi atraktivním územím, i vzhledem k husté síti turistických stezek, které se v posledních letech rozšířily o cyklostezky a cyklotrasy. Blatce leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která je známá mimořádně členitými skalními útvary s množstvím roklin a krásnými zdravými lesy.

Přírodní rezervace Kokořínský důl protíná údolí říčky Pšovky, které je zaříznuté do kvádrových pískovců středního turonu. Nestejná rozpustnost různých tmelů v jednotlivých pískovcových blocích způsobila vznik tzv. “Pokliček” skalních měst a dalších pozoruhodných geomorfologických fenoménů.

Nejvýznamnější památka na území obce je zámek Houska. Původní gotický hrad byl vystavěn na královském území ve druhé polovině 13. století. Kamenný hrad nebyl v této lokalitě prvním sídlem. Původně na tomto místě stálo dřevěné hradiště postavené již kolem r. 878 vévodou Pšovanů Slaviborem. Ten ho vystavěl pro svého syna, jménem Housek. Právě od něj získalo název jak dřevěné, tak i pozdější kamenné sídlo. Během své existence prošel hrad řadou úprav a dnes, více než gotický hrad, připomíná renesanční zámek (došlo např. k přepatrování, úpravě vnějších omítek, snížení střech a v r. 1823 téměř k úplnému přetvoření na pseudorenesanční zámek.

Nejzajímavějšími interiéry na Housce jsou kaple a tzv. zelená komnata. Oba prostory si zachovaly gotický ráz a jsou vyzdobeny nástěnnými malbami. Kaple byla kolem roku 1330 ozdobena freskami, které byly objeveny o šest století později v průběhu rekonstrukce hradu.

Traduje se, že hrad Houska by měl být starší než hrad Bezděz, který patří mezi naše nejstarší dochované hrady vůbec. První otázkou, která se nabízí je, proč byl vůbec hrad Houska postaven. Houska stojí v místě, které nemá ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Neexistuje žádný důvod, proč by měl být tento hrad zbudován.

Velmi zajímavý je i po architektonické stránce. Podle některých výkladů je celý obranný systém zaměřený proti “vnitřnímu nepříteli”. Snad se zde střežilo “něco”, co se nesmělo dostat ven.

Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny “jisté věci” a kostry “nelidí”. Místo, kudy bylo možno do těchto chodeb vstoupit mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní bránou. Tato legenda byla velkým lákadlem pro básníka Karla Hynka Máchu, který místo několikrát navštívil.

V současné době je zámek jednou z nejnavštěvovanějších kulturních památek v okolí (35 000 návštěvníků v roce 2006). Mimo to je kaple v zámku vyhledávaným místem, kde několik desítek snoubenců složilo svůj manželský slib.

Mimo hradu Houska je na území obce několik drobných sakrálních památek, o které se v současné době stará občanské sdružení Pšovka – okrašlovací spolek Kokořínska.